Bydlení a domov

Všude dobře, doma nejlépe. Jak si zařídit krásné bydlení a útulný domov.

Děti a rodina

Děti jsou největší radostí. Kdo je nemá, chce je. Rodina je cennější než všechno bohatství světa.

Krása a móda

Krásná může být každá žena. Ovšem nestačí jen chtít. Je třeba pro to také něco udělat.

Praktické rady

Rady a tipy, které využijete v běžném životě. Ušetřete si práci, čas i peníze.

Sex a vztahy

Sex je kořením života. Jak vycházet s partnerem, jak pracovat na vztazích.

Domů » Čtenářky píší

Mobbing není bossing – část 1

mobbing-1

Mobbing není bossing – první díl

Z mého tajného deníčku pro varování všech…

Před patnácti lety dopadla kniha Brigitte Hubertové „Psychický teror na pracovišti“ jako levný artikl ve výprodeji. Koupila jsem ji ze zvědavosti, neboť v té době slovo mobbing

znalo málo lidí. Zaujal mě odstavec z úvodu: „ Za to, co dnes o mobbingu víme, vděčíme nejvíce skandinávskému výzkumu. Není to ovšem náhoda. V těchto zemích existují zákony, které mají chránit nejen fyzické, ale explicitně i psychické blaho pracujících.“

Autorka vysvětluje , jak lze rozpoznat mobbing, jak poznat, zda sami nejste ohroženi a snaží se na příkladech hledat řešení. Byla jsem opravdu nadšena poznáním, že existuje označení pro tak odporné jednání, jako je šikanování kolegů na pracovišti, a že existují instituce, které se zabývají jeho výzkumem. Knihu jsem si schovala a dnes za ni děkuji.

Moje nová kolegyně patřila k vrstevnicím. Chodily jsme do stejného ročníku na gymplu, i když ne do stejné třídy, navštěvovaly společné kroužky a akce školy. Třicet let jsem ji neviděla, a když přišla do našeho kantorského kolektivu, vítala jsem ji s potěšením. Po měsíci mě přesvědčila, že je to příjemná žena. Proto jsem nechápala její bývalou nejlepší kamarádku Ivanu, když mě varovala: „Dávej si na Alžbětu pozor, je to mimořádně falešná osoba. Už hodně lidí na ni doplatilo a pořád jí to prochází. Není možné, aby jí to pořád tak procházelo.“

Měla jsem Ivanu poslechnout a dávat si větší pozor. Nemusela bych se dnes dívat na Alžbětinu úpornou snahu odradit všechny kolegyně a kolegy od přátelských postojů k mé osobě. Když jsem na mobbing upozornila vedoucí, pustila se do mě, že si vymýšlím a že ona by se nikdy k něčemu takovému nenechala přesvědčit. Krutou pravdou je, že dnes se mě  sama snaží očerňovat na vedení, zesměšňovat před kolegy. Alžběta se tím úžasně baví. Většinu svého času věnovala tomu, aby si kolegy koupila. Někteří mě přestali zdravit.

Odmítám se jim jakkoli vlichotit a podbízet. Přijala jsem to jako hru bez pravidel, kterou se hodlám „bavit“.

Využívám svých dosud získaných znalostí a  s pečlivostí zaznamenávám vše, co se mobbingování  týká. Rozhodla jsem se tento příběh zpracovávat formou deníčku na pokračování a možná motivuji některé čtenářky, aby se zapojily do diskuse a pomohly pohlížet na problém z jiných úhlů.

Napsat komentář!

Přidat komentář nebo trackback z vašeho místa. Můžete také odebírat komentáře přes RSS.

Přidávejte příspěvky k tématu. Nepřidávejte spam.

Můžete použít tyto tagy:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Tento blog podporuje Gravatar. Pro vytvoření Vašeho profilu se zaregistrujte na Gravatar.