Diamanty

Diamanty

Diamanty jsou nejkrásnější, ale zároveň nejdražší kameny. Nezbožňují je však jen marnivé ženy, které touží mít zásnubní prsten s briliantem, ale i ekonomové či přírodovědci.

Diamanty lidé zbožňovali a považovali za nejcennější už v dávné minulosti

Diamanty jsou ale opravdu tak výjimečné, jak se o nich říká. Jsou totiž například nejlepší investicí – nemusíš se bát propadu ceny, protože cena diamantů neustále roste, navíc můžeš obrovské množství peněz „schovat“ do malých kamínků, které můžeš jednoduše přemisťovat, a nikdo se tě nebude na nic ptát. A další výhodou je to, že neexistuje žádný zákon, který tě nutí přiznat vlastnictví diamantů.

Autor obrázku: Iqbal Osman

Jak vlastně diamanty vznikají?

Diamanty jsou přírodní látkou, která je s schopná se vytvořit pouze v hloubce 120 až 190 kilometrů pod zemským povrchem pomocí extrémní teploty a tlaku. Krystalují totiž během sopečných erupcí, které jsou v této hloubce běžné. Zajímavostí je to, že diamanty ale dokáží právě při erupci se dostat na povrch země, ale i „odcestovat“ tisíce kilometrů daleko od místa svého původu.

Mnohé diamanty ale nenajdeme, protože se dostanou do moře a do oceánů. Tak se tomu třeba děje poblíž Namibie, kde jsou nacházeny ty nejkvalitnější a nejkrásnější diamanty. Jsou ale 200 kilometrů daleko od pobřeží.

Vědci se domnívají, že i v Antarktidě by mohly být obrovská naleziště diamantů, ale mezinárodní úřady jim zakazují těžení. Což je asi trochu škoda.

Nejznámější vlastností diamantů je jejich tvrdost, protože se nedají poškrábat ničím jiným než zase diamantem. Takže už ti je asi jasné, že když se z diamantu stává briliant, tj. když je obrušován, musí to být přístrojem, na jehož konci je opět diamant, protože jinak by kámen nebyl vůbec porušen.

Obyčejný diamant bývá bílý, protože je složený čistě jenom z uhlíku. Mnohdy se ale stane, že se do něj lehce přimíchá nějaká jiná látka, která zaviní, že je diamant zbarven jinak. Diamant je jediný kámen na světě, který je zbarven do všech barev. A od toho se potom i samozřejmě odvíjí i cena, pokud je například diamant zbarven do žluta nebo hnědé, bývají obvykle levnější, než třeba červené, růžové či modré. Dej si ale pozor, někdy bývají diamanty upravovány i chemicky, takže pokud se rozhodneš do něj investovat, tak se optej, jestli je barevný od přírody či upravený. Mnohdy se můžeme setkat i s tím, že se diamanty bělí.

Barva ale není jediný faktor, podle kterého se určuje konečná cena briliantu. Také záleží na tom, jak dobře je obroušen, nejlépe totiž musí mít vybroušených 57 plošek. Také ale záleží i na hmotnosti, která je určována v karátech a čistotě. Většina vytěžených diamantů totiž není dostatečně čistá na to, aby se mohla využít například ve šperkařství, a tak jsou využívány spíše k broušení.

Nejtěžším diamantem, který byl kdy objevem, je Cullian. Byl objeven v roce 1095 v Jižní Africe, a vážil přes tři tisíce karátů! Přeloženo do normální váhy – měl něco lehce přes šest kilo. Cullian byl ale rozdělen do několika (konkrétně devíti) menších diamantů a ten největší z nich si můžeš prohlédnout v Anglii v londýnském Toweru na královském žezlu – přezdívá se mu Hvězda Afriky.

Autor obrázku: Ed Uthman

Dej si ale pozor i na padělky, protože ani diamanty se jim nevyhnou. Diamanty se totiž dají vyrobit i uměle, bývají ale většinou používány k obrušování či ve výrobě obráběcích stojů. Pokud se ale budeš se snažit pořídit si diamant co nejlevněji a od neověřeného prodejce, může se ti lehce stát, že si koupíš jiné kameny s dost přepísklou cenou. Jednoduše – diamanty by si měl kupovat jen ten člověk, který na to opravdu má. Pravý diamant totiž jen těžko poznáš od padělku. Nezapomeň si ke kamenu vyžádat i certifikát, který ti zaručí jeho kvalitu a pravost. Tento certifikát ale nemohou dostat kameny, které pocházejí z válečných oblastí, takže i kamen bez certifikátu může být pravý.