Tetování, aneb nebojme se jehel
Tetování, aneb nebojme se jehel
Dříve měli tetování jen lidé s pochybnou minulostí. Říkalo se, že potetovaní chodí jen kriminálníci. Tak se na tyto lidi také pohlíželo, často nechyběla jistá dávka opovrhování. Většinou lidé potetovaného člověka vnímali jako vyvrhela společnosti. Naštěstí, tyto časy jsou již nenávratně pryč. Ba naopak, dnes by se dalo říci, že jen málokdo ve vaše okolí nemá své tělo zkrášlené tímto uměním, nebo že o tetování do budoucna nepřemýšlí. Dnes je to prostě v módě, a již i starší generace si na tento fakt začínají zvykat, ostatně, co jiného jim vlastně zbývá…
Ohledně historie tetování bychom si toho zde mohli napsat opravdu spoustu. Důvodem je, že de facto každá kultura tuto techniku používala jiným způsobem a také za jiným účelem. Nejčastěji se tetování používalo v nejrůznějších domorodých kmenech, a to kvůli odlišení různých vrstev společnosti, pro určení společenského statutu.
U jiných kmenů zase jako ochrana těla před nemocemi, nebo mělo například u Inků důležitý náboženský význam. Každopádně my se zde historií moc zabývat nebudeme, protože s dnešním významem tohoto slova to již nikterak nesouvisí. Pokud se ale zmíním o původu samotného slova tetování, dostaneme se na Tahiti, kde se používá „tatau“, nebo „tatu“. Právě zde také tetování často využívali pro „vyznačení“ člověka, ovšem rozhodně ne ve smyslu společenské potupy, nýbrž již zde často ve smyslu estetického zkrášlení.
Co se týče tetování jako techniky, jedná se o vnesení trvanlivých barev mezi jednotlivé vrstvy kůže pomocí tetovací pistole (v některých kulturách stále využívají starých praktik a používají například kostice). Dnes si můžete nechat vytetovat cokoliv v černém i barevném provedení. Samozřejmě, že se jedná o nepříjemnou a pro mnohé i bolestivou techniku, ale co by dnes člověk pro „krásu“ nepřetrpěl. Většina lidí, co již nějaké to tetování mají, se se mnou shodnou na tom, že nejbolestivějšími místy jsou ta, kde je kůže slabší, případně ta, kde si člověk sám a bez větších problémů nahmatá kosti (páteř, žebra, či nárt).
Pokud se rozhodujete mezi černým a barevným tetováním, rozhodně přemýšlejte také nad místem. Při aktu to totiž bude probíhat tak, že se bude postupovat od nejtmavší barvy po nejsvětlejší. A věřte mi, že až se dostane na bílou barvu a s její pomocí dělané efekty, bude to o to nepříjemnější, protože vaše pokožka již bude dosti podrážděná. Rozhodně si klidně milionkrát také rozmyslete to, co si vlastně chcete nechat vytetovat. Je zbytečné nechat se unáhlit a za rok, za dva, toho litovat, podstupovat předělávky či dokonce odstranění tetování laserem.
Co se týče hojení, po dokončení práce se doporučuje nechat cca 2 hodiny nové zkrášlení přelepené. Po pár dnech se člověku začnou tvořit strupy, které si nesmí sám strhávat (mě osobně to vždy lákalo). Minimálně do doby zbavení se všech stroupků doporučuji používat pravidelně Panthenol, či to, co vám váš tatér doporučí. A samozřejmě, zbytečně se nevystavovat intenzivnímu slunečnímu záření, či navštěvovat solária.
Jak vidíte, zas tak strašné to není. Pokud i vy uvažujete o nějakém tetování, zajděte si do vícero salonů a nechte si udělat návrh ceny, případně i motivu. Ceny v některých salónech jsou zbytečně přemrštěné, proto doporučuji pozeptat se známých, zda neznají dobrého a svědomitého tatéra (v tomto případě i bez například bez licence). Budete se sami divit, ale cena tetování vám poté klesne přibližně na 1/4 – 1/5! A hlavně, neotálejte moc dlouho. Nyní, když je zima, je vlastně ideální čas…
