Závěť
Téma závěti vždy navede smutnou náladu, protože se velmi blízce dotýká smrti, ale každopádně i to k životu patří, protože všichni jednou umřeme.
Proč je dobré napsat závěť
Autor obrázku: Ken Mayer
V závěti si můžeme sami rozhodnout, co chceme komu po své smrti dát. A pakliže máme někoho, kdo není naše rodina a také chceme, aby nějaký díl našeho majetku zdědil, tak to ani jinak nelze, než přes závěť. Stát by náš majetek rozdělil podle dědického práva a naše milá známá by nedostala vůbec nic.
Další věcí je situace, kdy nemáte žádného člověka, který by po vás dědil. V takovém případě by všechno dědictví propadlo státu a pokud o to nestojíte, tak je potřeba napsat závěť.
Jak začít
Nejprve je dobré rozmyslet se, zda závěť budeme psát vlastní rukou či na psacím stroji nebo na počítači. Když ji napíšeme vlastní rukou, tak u toho musí být dva svědci, kteří podepíšou, že jste to opravdu psali vy. Pokud se rozhodnete psát závěť na stroji či počítači, tak může být bez svědků. Každopádně s každou závětí musíte k notáři, který zkontroluje, zda tam máte všechny důležité údaje (jako je datum a podobně). A pak vám dá razítko a svůj podpis.
Kam mám závěť schovat
Je téměř jedno, kam svou závěť dáte, ale je lepší uschovat ji k věrohodným zdrojům, aby se nedalo říct, že je falešná. Třeba ji můžete nechat u notáře, či schovat do trezoru do banky a podobně.
Mám někomu o závěti říkat?
Taková otázka může být velmi sporná. Na jednu stranu by bylo dobré, aby o ní nikdo nevěděl, aby se nepokusil jí zfalšovat, ale na tu druhou je dobré, aby o ní někdo věděl, aby se v případě smrti našla. Může totiž nastat situace, že o závěti nikdo neví a tak po ní nikdo nebude pátrat a může se stát, že se najde až po rozdělení majetku či se nemusí najít vůbec.
