Nejnovější statistky nám ukazují, že se lidé v průběhu života u nás v tuzemsku stěhují zpravidla 2x za celý svůj život. Podle statistik však nepřekročí vzdálenost 50 kilometrů od původního místa. Statistiky jsou skvělým ukazatelem jistých veličin, ale ne vždy to ukazuje jasný výsledek. Podívejme se na stěhování v průběhu etap života podrobněji.
Začíná to v mládí
První stěhování nastává v mládí. Pokud se nestěhujeme s rodiči, čeká nás poté pobyt na internátě nebo právě stěhování na vysokou školu. To je jedním z prvních stěhování, které i následně určuje naše další směry i co se týče našeho bydlení v dospělosti. Nemalá část studentů poté pracuje a žije ve městě, kde studuje vysokou školu.
Tato stěhování jsou většinou ovlivněna nedostatkem financí studentů a tak se nejedná ani o plnohodnotné bydlení. Většinou se jedná o velká města, která jsou u nás na úrovni krajských měst, nebo je to město hlavní. Stěhování Praha je pak u nás vůbec nejčastějším cílem studentů za vysokou školou.
První práce a následné stěhování
Ať je to ukončená vysoká škola nebo škola střední a učiliště, po vzdělání zpravidla hledáme práci. Samozřejmě, že můžeme ještě žít u rodičů, ale také se za prací stěhujeme. Nacházíme si stálé partnery a pomalu přichází na řadu usazování na konkrétním místě. Pro někoho to může být první stěhování, pro jiného už druhé. Vše záleží samozřejmě na konkrétních situacích, které se nám v životě naskytnou.
Stěhování ve stáří? Málo pravděpodobné
Když založíme rodinu, možná ještě v rané fázi nějaké stěhování z města do maloměsta nebo na venkov do svého domečku pár lidí přeci jen prožije. Ale v dalších letech a s blížícím se stářím se samozřejmě stěhování minimalizuje.
S každou etapou života se pojí jisté události a tak i stěhování probíhá v určitých periodách. U každého vše ale může být jinak, v případě cestování je to pak úplně jiné.