Říká se, že protiklady se přitahují, ale je tomu skutečně tak? Opravdu je dobré mít vedle sebe člověka, se kterým nemáme vůbec nic společného? Jak s takovým partnerem žít?
Společné zájmy
I když jste každý úplně jiný, i přesto byste si měli najít nějaké zájmy, které budete mít společné. Nemusí jich být mnoho, stačí dva, tři. Mělo by mezi vámi rozhodně být něco, co vás spojuje. Často asi budete řešit rozdílnost vašich názorů a bude důležité, aby jeden z vás ustoupil. Nesnažte se ale udělat z vašeho partnera protiklad. On by měl být vždy svůj, což neznamená, že by se občas neměl přizpůsobit, ale to samé byste měla samozřejmě i vy.
Jste-li každý naprosto rozdílný, tak nebudete mít nejspíše ani společné kamarády a budete si tak trochu žít každý po svém. Je to dané tím, že vy se nebudete cítit jako ryba ve vodě, mezi partnerovy kamarády a on se zase nebude cítit jako ryba ve vodě, ve společnosti vašich kamarádů. Budete tak často řešit, jak oslavit Silvestra, či oslavy, které by se měly slavit společně. Dost možná nakonec přistoupíte každý na svůj vlastní program. Vztah to tedy nejspíše nebude úplně ideální, ale možná vám tato volnost bude vyhovovat a vám se tak třeba bude žít dobře.
I rozdíly se někdy dají tolerovat
Ne každý potřebuje mít svoji drahou polovičku neustále u sebe. Někdo je raději, když se může těšit na to, až se spolu uvidí a své rozdílné zážitky si dovyprávějí. Partneři si pak mohou být mnohem vzácnější, než pokud jsou neustále spolu, a to může vztahu přinést naprosto jiný rozměr, což tedy může být ve finále i dobře. Důležité je to, za jaký konec to celé chytnete a jak se k tomu, že jste oba rozdílní, postavíte. Někdy to může klapat a někdy naopak nikoliv. Je pravda, že je spousta vztahů, které takto normálně dokážou fungovat, ale je také spousta takových, kterým to díky jejich rozdílnosti prostě nevyjde.