Čeká někde pan pravý?
By: Marg
Všechny ženy si rády idealizují pohádkového prince, který je vysvobodí ze všech problémů a ony s ním budou žít šťastně až na věky. Když potkáme někoho, s kým nám je dobře, máme tendenci si muže idealizovat a udělat z něho pana pravého. Ale vydrží nám tahle myšlenka celý náš vztah? Ne, nikdy! Vždycky najdeme nějakou chybu, co ovlivní náš vztah a je to tak v každém vztahu. Nikdo z nás není dokonalý, tak jak může být dokonalý náš vztah?
Muži jsou dost nevyzpytatelní a někdy je dost těžké se jim zavděčit, ale většina z nich pro nás dělá, co může, ale my ženy to bereme jako samozřejmost. Ano, muži se začnou snažit, až když jim k tomu dáme už docela vážný podnět. To že muži za nás všude platí, to že odmítnou víkend s přáteli, aby mohli být s námi, nebo se s námi dívají na film, který nesnáší. Jsou to maličkosti, ale tyhle maličkosti znamenají, že muž ustoupí, aby žena mohla být šťastná.
Nejdůležitější je brát muže takového jaký je, a nesnažit se ho změnit. Všichni muži jsou stejní, a s tím my ženy už nic neuděláme. Ze zkušeností ze vztahů většinou zjišťujeme, že s muži to bývá stejné, i pan pravý by se k nim postupem času přidal. Mají své zlozvyky i kladné stránky.
Pokud muže milujeme, věříme mu a bereme ho takového, jaký je, tak nemá smyl hledat pana pravého. Muži prostě budou chodit do hospod, vyžadovat úklid a uvařený oběd. A nesnesou, že dorazí z práce a doma na ně čeká žena, která mu pořád něco vyčítá, tak se sbalí a zase odchází. Živí ji, a ještě poslouchá hrozné řeči. Takže v takových případech, bychom neměly pracovat na mužích, ale na zlepšení vztahu.
Neodsuzujme pouze muže, za problémy ve vztahu může muž i žena.
Počátky vztahu jsou nejkrásnější, máme pocit, že jsme našly toho pravého, který pro nás udělá, co nám na očích uvidí. Ale pak zjistíme, že je to prevít, který nám svedl kamarádku nebo nám kamarádky zakazuje a diktuje, co si můžeme obléknout a s že se nemůžeme stýkat s muži, atd…V tomhle případě se naše prvotní myšlenka a dokonalém vztahu rozplyne, necháme si tyto věci diktovat třeba rok, potom zjistíme, že si tohle nenecháme líbit, s mužem se rozejdeme a zjistíme, že nám je bez něho lépe. Nebo si najdeme muže, který se nám možná líbí jen fyzicky, a zjišťujeme, že k němu nic necítíme, je nám to je jedno co se vztahu děje, a on nás vláčí po rodinných sešlostech, pořád mluví jak je do nás zamilovaný, a vás to tak akorát dostává do rozpaků. Pak vám začne tvrdit, že chce, abyste byla jeho poslední, že si vás chce vzít, ale jste spolu pár měsíců. To taky nebude to pravé.
Pokud potkáte muže, který by mohl být ten pravý, pro váš život, asi bude trochu odlišný než vy, ale to je právě pro dlouhotrvající vztah to nejlepší.
Nejlepší je před mužem nemluvit o svatbě a o dětech, nevyprávějte mu, jak kamarádka potkala na dovolené muže a za, rok se spolu vzali, nebo že se chcete vdávat v kostele a že už víte, kdo vám půjde za svědka. Na to muži nejméně slyší.
Nesnažte se ho od sebe odehnat. Nepolykejte každé jeho slovo, a klidně s ním diskutujte a nebojte si vzít vaše názory. Pana pravého nemusíme nikdy potkat, stačí, když budete mít partnera, který tu pro vás bude, když ho budete potřebovat, bude vám oporou, bude vám věřit a starat se o to, abyste byla šťastná. Není důvod hledat pana pravého, ale mít opravdového muže, co vás bude chránit a popohánět vpřed.
