Samochvála smrdí

Je dobré se čas od času pochválit, neztratíte tím sebeúctu. Pokud se ovšem budete přechvalovat – a to ještě ke všemu před lidmi, můžete si tím způsobit i vážné komplikace – zejména ztrátu přátel a nechtěné vytvoření pomluv na Vaši osobu.

Lidé mají rádi rovnocenné a „obyčejné“ lidi, kteří jsou na jejich úrovni a na nic si nehrají. V opačném případě nemá vůbec cenu se s nimi zahazovat, neboť by to byli falešní přátelé, kteří by Vás nechali ve štychu při každé příležitosti.

Čeho je moc, toho je příliš

Je jasné, že chcete oslavit třeba své úspěchy – a jistě je s Vámi rádi oslaví i Vaši kamarádi. Stále ovšem nesmíte zapomínat, že jste pořád stejní jako oni, a že Vás Vaše úspěchy sice posouvají v jistém směru kupředu, nicméně mezi Vašimi přáteli byste měli zůstat stejní. Nevychvalujte se proto a už vůbec nedávejte ostatním najevo, že jsou proti Vám nic. Vzpomeňte si třeba na časy, když jste byli na stejné, anebo dokonce ještě i na nižší pozici než oni.

Přijímejte lichotky, ale i kritiku

Za Vaše úspěchy přijímejte samozřejmě lichotky …těm podlézavým se ovšem snažte tak trochu i vyhýbat, neboť je do očí bijící, že se Vám snaží přiblížit pouze kvůli Vašim úspěchům v domnění, že se díky Vám posunou také o něco výše.

Nenechte se jimi ovšem příliš zaslepit a přijímejte naopak i kritiku, která Vás mnohé naučí. Rozhodně se ovšem na kritiku nedívejte jako na něco špatného, ba naopak, přijímejte ji pozitivně. Samozřejmě se ale najdou i tací, kteří Vám budou závidět a budou se Vás tím snažit dostat až na samé dno. Nad takovými se povzneste.

Vždycky bude někdo lepší

I když jste v současné době až na samém vrcholu, není to zárukou, že tam musíte být i za rok či za dva. A už jenom proto není dobré se před ostatními příliš chvástat. Třeba totiž budete za pár let zase tam, kde jste byli předtím, a budete tak na úplně stejné úrovni, jako ostatní, ne-li níže. A pokud by Vám ostatní neodpustili, už jen velmi těžko byste si našli stejně kvalitní přátele.

Pomluva

Je to bezesporu nehezké, ovšem už odpradávna nás doprovází naším životem. Smutné je, jak velmi rychle jí lidé uvěří, a že se od ní dá ještě hůře očistit. Především vysoce postavení lidé a dívky ji využívají. Ale jak se říká: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá!“ A tak se nemálo kdy stane, že se záměrná pomluva otočí proti Vám, a nakonec z toho máte potíže, na které ostatní jen velmi těžko zapomenou.

Co to vlastně pomluva je

Za pomluvu nelze považovat, označíte-li třeba někoho veřejně a oprávněně za zloděje či zvrhlíka. Pomluva je založena na lži, resp. na události, která se nestala a je šířena za zády dotyčného, jehož se týká. Pokud uvěří pomluvě větší množství lidí, velmi těžko se pak snáší, zejména když o ní ten, jehož se týká, neví. V některých případech jí tedy můžeme zničit společenské tyrany, ovšem proti kolektivně oblíbeným s pomluvou příliš neuspějete.

Autor obrázku: Mike Goren

Jen moudrý neuvěří

Proč vlastně lidé obvykle tak snadno uvěří cizí pomluvě? Nejspíš to bude proto, že jejich životy jsou příliš nudné a nemají moc co na práci …a tak nejenom, že cizí pomluvě uvěří, ale dokonce ji i dále šíří a zkreslují ji. Moudrý člověk, který se nedá zlákat závistí či škodolibostí druhých, si pomluvu max. vyslechne, ale neuvěří jí. Pokud to totiž není dokázáno, anebo se k tomu dotyčný, jehož se pomluva týká, sám nepřiznal, jedná se stále o pouhý výplod nějakého nevyrovnaného jedince či hned celé skupiny lidí.

Na pomluvu pozor

Pomluva se může mnohým zdát dobrým nástrojem, jak někoho nejenom společensky znemožnit. Někdy se ovšem může otočit i proti „svému majiteli“ a způsobit mu nemalé škody. V některých případech je pomluva přípustná, nicméně je stále neetická. Pokud už se uchýlíte k vytvoření jakékoliv pomluvy, nejprve pořádně zvažte, zdali Vám to za to skutečně stojí, a zdali nenapáchá větší škody Vám, když vyjde najevo, kdo ji vytvořil.

Když je to poprvé – díl 1. První kontakt – internet

Pokud patříte k těm, kteří si těžko hledají známosti a využívají internetových a jiných seznamek či navazují známosti prostřednictvím sociálních sítí jako je např. facebook či twitter, jistě pro Vás bude problematické s někým novým mluvit. A pokud už se s někým sejdete, obvykle se cítíte trapně a pokládáte ještě trapnější otázky, které jsou mnohdy zcela nesmyslné či bezvýznamné.

Internetová seznamka

Pokud volíte k seznámení internetovou seznamku a s někým se seznámíte, na nic si nehrajte. Pokud jste řidič autobusu, rozhodně nepište, že jste manažer jenom proto, abyste udělali dojem.

Snažte se toho o své známosti dozvědět co možná nejvíce. Pokud si totiž nesednete už podle psaní, předejdete tak dalšímu trapnému momentu, který by nastal na osobní schůzce. Na svou známost se nesnažte zapůsobit za každou cenu, zkrátka buďte přirození. Osobně pochybuji, že byste to třeba i během týdne, kdy máte mít osobní schůzku, nějak výrazně změnili.

Čemu se na internetové seznamce vyvarovat

Na internetových seznamkách nemusí být vždy „zoufalci“, nicméně se na nich většina lidí jinak nazvat nedá. Obvykle je využívají ti, kteří si jen tak tak našli známost a ta je záhy opustila, anebo ti, kteří své protějšky už od pohledu odpuzují.

Samozřejmě, že vzhled není vždy prioritní a záleží zejména na tom, jaký člověk skutečně je, nicméně i vzhled hraje stále určitou roli. A je třeba neplést si dobrý vzhled se sympatiemi. Vyvarujte se tedy předem lidem, kteří se Vám nelíbí …nemá totiž cenu zkoušet něco, co už je předem ztraceno …a rozhodně se nenechte tím druhým k něčemu nutit – vždy musí být pocity vzájemné!

V čem se může lhát

Pokud už se uchýlíte k nějaké lži, předem si promyslete, v čem můžete lhát a v čem nikoliv. Jedna z věcí, ve které lžou především ženy, je věk – nicméně ani taková lež některým nepomůže, pokud ve skutečnosti vypadají ještě o 5 let starší.

Muži mohou v této věci také trochu zalhat, opět však jen do jisté míry. Hlavním ale stále zůstává, na nic si nehrát. Pro spoustu lidí, zejména mužů, jsou velkou překážkou děti – máte-li jich tedy více než je v dnešní době zvykem, klidně se o některých nezmiňujte (byť je to nehezké). Pokud si budete se svým protějškem rozumět, časem mu řekněte o všech a myslí-li to s Vámi skutečně vážně, nebude mu to vadit.

Chaos úředníků

Také jste se již setkali s tím, že máte pocit, že „levá ruka neví co dělá pravá“? To je totiž dost častým jevem poslední doby.

Příkladem může být zaslání e–mailu do nějaké firmy kvůli jakékoliv záležitosti a v zápětí Vám přijde odpověď z jiného oddělení, než kam jste původně psali. To by ani tak nebyl takový problém, jako to, že se ptá na úplně stejnou věc, o které jste již psali ve svém prvním e–mailu. Pak máte pocit, že Vaše úvodní snaha byla marná, protože musíte stále dokola vysvětlovat, co „tím chtěl básník říct“.

Je mnoho a mnoho takových příkladů toho, že k cíli musíte projít spoustou klikatých cestiček, než se dopídíte správného konce. Hlavně úředníci rádi věci komplikují a přehazující si Vás mezi sebou, jen aby s Vámi nemuseli řešit problém. Přehazují si Vás jako horký brambor.

Už se Vám jistě stalo, že jste přišli do něčí kanceláře a oni Vás posílali z jedné kanceláře do druhé, z jednoho patra do dalšího a zpět. Nakonec stejně skončíte v té úplně první, do které jste přišli, aby s Vámi věc vyřešili. Ztratíte tím Vy i daní úředníci spousty času.

Pokud Vás zrovna nehoní po celé budově, chtějí po Vás mnoho a mnoho zbytečných dokladů, které musíte nechat potvrdit na jiných různých úřadech, než se budete moci konečně vrátit do původní kanceláře. Takže kvůli jedné věci musíte zlítat téměř půlku města a po všech možných úřadech.

Totéž se Vám může stát i ve zcela běžném životě. Chcete například něco vzkázat své mamince, sourozenci či komukoliv jinému a dotyčný, kterému vzkaz řeknete ho bohužel správné osobě nepředá, buď zapomene, nebo to řekne někomu dalšímu a ten už to dál také nepředá. V tomto okamžiku vyvstává problém, protože se pak obě strany budou divit. Vy tomu, že cílová osoba o dané věci vůbec nic neví a cílová osoba zase, že jí nikdo nic neřekl.

Nevěšte hlavu, lidičky, nejste jediný, kdo má takový problém.

Pokud se jedná o firmy, nejlepším a nejefektivnějším řešením je, zjistit si kontakt na příslušné oddělení, nebo se na recepci informujte, kdo má danou věc na starost a kontaktujte přímo daného pracovníka, ať již osobně, písemně, elektronicky či telefonicky.

U úřadů je to již složitější, proto se raději zeptejte na informacích, co všechno je pro Vaší věc nutno mít zařízené, jaké doklady, potvrzení či poplatky a komu to následně předat. A co se týče soukromých osob, jako je Vaše rodina, tak zavolejte, napište nebo řekněte to cílové osobě Vy samotní.

A hlavně, nedohadujte se s úředníky, i oni jsou pouze lidé a jejich pracovní vytížení není žádná legrace, pokud na ně denně pokřikuje kvantum jiných lidí, naštvanějších než jste Vy. Pokud máte možnost, kontaktujte úřady s předstihem z pohodlí svého domova, co je třeba mít a kam to následně odevzdat, či se dále poradit.

A Vy, milý úředníci, pochopte i Vy, že my ostatní, jsme jen lidé, kteří si musí brát volno v práci, aby mohli Váš úřad navštívit nebo s sebou mají malé děti, které rozhodně nebudou sedět na jednom místě, tudíž musíte počítat s menším povykem ze strany dětí a netrpělivosti při příliš dlouhém čekání.

Dívčí deníčky snů

Mnoho mladých i starších dívek a žen má miliony snů, potřeb, tužeb a přání. I muži mají své sny, ale málokterý z nich si píše deníčky. To je spíše doménou dívek. Rády se svěřují se svými problémy, sny a přáními, ale je to pro ně podstatně snazší svěřit se papíru než-li lidské osobě.

Postačí jakýkoli notýsek, diář či blok, kam se dá napsat mnoho a mnoho věcí, od běžného popisu dne po ty nejintimnější a nejtajnější pocity. V největší oblibě mají hlavně mladé dívky různé zamykací barevné notýsky, u kterých si můžou klíček uschovat například na řetízek a tím pádem mít jistotu, že se nikomu nepodaří dostat k těm nejhlubším tajemstvím.

Jakmile si svůj notýsek bezpečně uzamknou, okamžitě ho uschovají na tajné místo, kde ho nikdy nikdo nedokáže objevit. Někdy se v nich totiž mohou nacházet napsaná slova, která by mohla ublížit lidem, kterých se to týče. Může tam někoho pomlouvat, svěřovat se s problémy ve škole, s chlapci, rodiči, prarodiči, kamarády či dokonce vlastními dětmi.

Mnohdy jsou totiž psaná slova horší, než když někomu řeknete do očí, co si myslíte. Ublížit se dá snadno, ale napravit to, už tak snadné není. Pokud nedokážete někomu říci co cítíte, snadněji to svěříte papíru. Ale stává se také, že některé ženy nemají komu se svěřit se svými starostmi, trápením a přáními a potřebují se někomu vypovídat a tzv. vypustit páru. Rozhodně se Vám uleví a jak se říká, „papír toho snese hodně“.

Akorát si své deníčky pečlivě uschovejte a ani se nikomu o něm nezmiňujte, protože by se mohlo snadno stát, že Vám do něho někdo nakoukne a to, co si přečte, se mu nemusí líbit.

A hlavně rodiče se po takovýchto deníčcích rádi pídí. Většinou se jedná o situace, kdy se začne jejich potomek chovat jinak než obvykle a s nimi odmítá komunikovat, a pokud zjistí, že takovýto deníček vlastní, zcela jistě se půjdou podívat do jejich pokoje a budou se snažit všude možně Váš deníček najít, aby zjistili, co se děje.

Dívky a ženy obecně se svěřují s problémy a zážitky s přáteli, chlapci či rodinou, ale ze všeho nejvíce o lásce. Někdy se nedá živému člověku vysvětlit, co přesně cítíte, ale jakmile vezmete do ruky papír a tužku (propisku) a jako by mávnutím kouzelného proutku, to jde samo od sebe.

Takže, milé dámy, pečlivě si střežte své soukromí a Vy, milý partneři a rodičové, nešmejděte v soukromí Vašich milých, nemuselo by se Vám líbit, to, co si přečtete.

Mlčeti zlato! Kdy a jak raději mlčet

Jistě jste se v životě už alespoň jednou dostali do trapné situace, kdy jste měli na něco odpovědět, ale neznali jste správné znění odpovědi, a tak jste z toho zkoušeli nějak slovně „vybruslit“.

Anebo jste někomu tipovali věk a chtě nechtě jste přestřelili ten skutečný …takový omyl už je bohužel nenávratný a lidé si ho často pamatují – zejména pak ženy. U dívek v nižším věku (teenageři) berou právě tipování věku trochu jinak, obvykle spíše jako srandu.

Když nevíš, raději mlč!

Pokud Vám někdo položí nějakou otázku, na kterou nebudete znát odpověď, nesnažte se odpovídat ani důvěryhodnou lží – tím se mnohdy akorát zesměšníte a klesnete tak u ostatních na ceně.

Každý člověk je jiný a zrovna tak umí a ví každý něco jiného, a tak není žádná ostuda, pokud neznáte odpověď na otázku z tématu, které Vám není blízké. A pokud se Vám kvůli Vaší neznalosti budou někteří smát, či Vás budou pomlouvat, nic si z toho nedělejte …takoví lidé jsou většinou vyčleněni z kolektivu právě kvůli svému rádoby-perfekcionismu a nikdo je nemá moc rád …pravdou ovšem je, že velmi často bývají takoví lidé úspěšní v kariéře.

Raději méně, než více …

Máte-li někomu tipnout věk, prvně se pořádně rozmyslete, ať neuděláte třeba i osudovou chybu. Je dobré raději tipnout méně, než se zdá, že dotyčnému (dotyčné) je, ovšem příliš velké podstřelení věku také není dobré – tím dáte spíše najevo, že si chcete tzv. „šplhnout“ a může se tak stát, že si tím akorát přihoršíte, a jedná-li se Vám např. o pracovní pozici, mohla by i tahle jedna chyba negativně ovlivnit konečné rozhodnutí o přijetí.

Sympatie

Abyste se třeba i vyhnuli otázce, na kterou nebudete znát odpověď, nebo právě tipování věku, jednoduše se chovejte sympaticky, usmívejte se a buďte elegantní.

Nejenom, že se tím můžete odpovědi vyhnout, ale neznáte-li správnou odpověď, může Vám to i pomoci, až budete říkat: „Omlouvám se, ale nevím.“ Zanecháte tím dobrý dojem a zároveň se společensky nezesměšníte …je nutné si ovšem dát pozor, aby Vámi projevované sympatie nebyly „umělé“.

Všichni kolem mě se mění, jenom já ne

Jistě jste nejednou zažili …po změně prostředí (přestěhování se, přestup na jinou školu apod.) se všemi, nebo s poměrně hodně lidmi vycházíte dobře, považujete je za kamarády a kamarádky. Najednou se ale ze dne na den změní a Vy nevíte proč …stále se pak dožadujete jejich pozornosti, ale oni, jako by Vás neviděli.

Dokonce se už ani nesmějí věcem, kterým jste se dříve smávali dennodenně. Před ostatními se Vás už také nezastanou, ale namísto toho Vás akorát ještě více zesměšní …postupem času Vám začne docházet, že ten, koho jste považovali za kamaráda (kamarádku) zklamal a odkopl Vás.

Změny jsou vidět …

Domnění, že změny nejsou vidět, není pravdivé. Zpravidla je dáno, že změní-li se jeden, změní se i druhý, pokud je s ním ve styku – navzájem se ovlivňují. Ovšem v momentu, kdy si začínáte uvědomovat, že Vás kamarád či kamarádka vyměnili za někoho jiného, Vám všechny změny ne vždy zcela dochází.

Stačí pouze pozorovat a poslouchat své okolí. Připravte se ovšem na to, že Ti, kteří byli předtím Vašimi nejlepšími přáteli, Vás budou bez problémů a bez sebemenších výčitek svědomí pomlouvat každý den a prozradí na Vás úplně všechno.

Chyba může být jen na jedné straně

Není vždy pravdou, že vinu za změnu či za nějaké problémy nesou obě dvě strany stejnou. Velmi často jsou totiž tyto změny způsobeny nějakou třetí stranou, v horším případě rovnou celou skupinou lidí, a i když se snažíte těmto změnám jakkoliv zabránit a kamaráda či kamarádku si udržet, bohužel se to ve většině případů nepodaří.

Rozhodně se neměňte podle nich, ale buďte dál sami sebou – pokud Vás totiž nedokáží přijmout se vším všudy, nejsou to přátelé, ale egoisté a rádoby-perfekcionisté, kteří si stále musí něco dokazovat na těch, kteří nejsou v nějakém větším kolektivu.

Nesnažte se, vyčkejte

Pokud už jste na vše zbyli úplně sami, nezoufejte. To, že nemáte nepřetržitě někoho, kdo by se s Vámi bavil, není ještě důvodem k neštěstí – berte to tak, že jste byli opět zbaveni těch, kteří si na Vaše kamarády pouze hráli …važte si tedy těch, kteří jsou Vám věrní a nezradí Vás – a že nejsou dokonalí? Nevadí …nikdo není totiž dokonalý! Rozhodně se neponižujte a stále si zachovávejte hrdost a důstojnost …tím stoupnete na ceně u ostatních a změní na Vás pohled.

Zamilovanost vs. láska

Zamilovanost a láska …dva pojmy, jež mnozí neumí rozlišit a přitom je mezi nimi velký a zásadní rozdíl.

Zamilovanost je velmi krásné období a změť pocitů …dva lidé se milují, mají pocit, že jsou připraveni jeden pro druhého klidně i zemřít …nemohou bez sebe být a každá minuta bez sebe jim připadá jako hodina.

Ovšem láska, která následuje po zamilovanosti, je ještě o mnoho krásnější a procítěnější, než první fáze citů …i když právě zamilovanost je pro mnohé páry začátek a v mnoha případech bohužel i konec – a to proto, že zamilovanost opadává a my vidíme partnera/partnerku takového, jaký skutečně je.

Co je to zamilovanost

Zamilovanost je jakousi první fází vztahu (nejčastěji muže a ženy), při níž vidíme partnera (partnerku) přes tzv. „růžové brýle“ – resp. se jedná o „haló-efekt“ – to znamená, že svého partnera nebo partnerku vidíme pouze v tom dobrém světle, připisujeme mu všechny dobré vlastnosti a žádné špatné. Zkrátka je to ten vysněný princ (princezna), o kterém jste Vy dívky vždycky snívali. Postupem času ovšem zamilovanost odeznívá a buďto pokračuje úplným rozpadem vztahu, anebo láskou.

Co je to láska

Pro někoho až nepochopitelné, že někdo neví, co to vlastně láska je – mnozí totiž pořádně nechápou ani tento pojem a často tak dochází k omylům. Láska je fáze, která následuje po zamilovanosti – je to přijmutí svého partnera (partnerky) takového, jaký je – už se na něj nedíváme skrze růžové brýle, ale tak, jako každý jiný – dokážeme přijmout jeho chyby a snažíme se doplňovat.

Láska je založena především na důvěře a partneři by se měli vzájemně doplňovat – nechtějte ovšem jeden po druhém, aby se v něčem měnil (tedy, nejedná-li se o nějaké nechutnosti nebo fetování) …pokud k sobě totiž patříte a máte se nějak změnit, láska Vás postupem času změní sama, aniž byste si to v tu chvíli uvědomovali.

Pravá láska

Láska jako taková není ani zdaleka vrcholnou fází vztahu nebo pocitů. Chceme-li dosáhnout skutečně vrcholné fáze, musíme především odhodit předsudky a se svým partnerem (partnerkou) se sžít …není pravidlem, že musíme i začít dělat některé věci jako on, ale není to výjimkou. Z lásky k tomu druhému už neděláte „kraviny“ a lásku si rozhodně neprojevujete žárlivostí na kamarády či kamarádky. Právě naopak …dáváte jeden druhému volnost, jako byste k sobě nepatřili – pokud k sobě ovšem skutečně patříte, láska Vás oba najde a opět Vás svede dohromady.

Můj dům, můj hrad – druhá část

Dveře na zámek nebo veřejné prostranství?

Podávají si u vás návštěvy dveře nebo k vám nikdo nezabloudí jak je rok dlouhý? Je pro vás více soukromí nebo houseparty? Někdo si chrání svoje „teritorium“ a i nejlepší kamarády do něj vpouští jen nerad a radši se schází na neutrální půdě. Ne, nemá strach o svůj majetek, ale zkrátka si do svého teritoria nikoho nevpustí. Je to jeho království a má tam plno osobních vzpomínek a věcí, které zkrátka nikdo vidět nemusí.

Pak jsou lidé, ke kterým chodí návštěvy pravidelně, ale ne extrémně často, což je podle mě normální, běžný stav. Ale stav, kdy si „kamarádičkové“ chodí k někomu jako domů, to znamená samy si nalévají pití, berou jídlo, ví kde je jaká polička a zásuvka, to je na silné nebo dobrosrdečné povahy. Nebo také hloupé povahy, že?

Někdo jiný

Také máte ten pocit, že se vaše kamarádka chová jinak doma než když je u vás? Nevadí jí, že máte jen neperlivou vodu, i když doma by si ji nikdy nedala. Ujišťuje vás, že jí absolutně nevadí rozházené oblečení, i když doma by ho nesnesla. Je to tím, že je dobře vychovaná a ví, co se sluší. A o vašem manželovi si také netroufne říct, že je hňup, i když na minulé návštěvě u ní doma to do vás hučela horem dolem. Nu… je v jeho království a nemůže si to dovolit.

Horší je osoba, která přijde na pokec a medovým hláskem se vás začne vyptávat, proč jste nekoupila to, co má ráda, když jste věděla, že přijde a bez okolků vám oznámí, že doufá, že se s vaším protějškem nepotká. Host do domu, hůl do ruky, no nemám pravdu?

Závěrem bych chtěla říci jednu věc. Ať už máte své soukromí, svůj „hrad“ jakýkoli chraňte si ho a vpusťte jen toho, komu opravdu důvěřujete. Pokud si pustíte k tělu někoho, koho moc nemusíte budete si připadat jako nahá v trní pod jeho/jejím zkoumavým pohledem a nenápadnými poznámky o zařízení bytu apod.

Můj dům, můj hrad – první část

Všude dobře, doma nejlíp? Nebo všude dobře, tak co doma? To záleží na úhlu pohledu a povaze člověka. Někdo se bojí odcestovat čtyři kilometry od svého domu, jiný cestuje po světě celý život a všude se cítí dobře. Ale každý máme svoje kořeny. Ovšem ne každý je má tak pevné.

Také záleží, kam se můžeme vrátit. Lépe se vrací do domu, kde bydlí harmonická, šťastná a spokojená rodina, která nás přivítá s otevřenou náručí a řekne: „ Kde si se tak dlouho toulal/a?.“ Do rodiny, kde nám dávají všichni najevo, že jsme jim vůbec nechyběli a nemůžou se dočkat, až zase vypadneme, se nikomu vracet nechce. A v nejhorším případě se ani kam vracet nemáme.

Nevítané protějšky

Určitě velká většina z vás zná situaci, kdy si domů přivedete partnera, který vaší rodině příliš nevoní. Ať udělá, co udělá, všechno je špatně. Zvláště když mají rodiče srovnání s protějškem vašeho sourozence, který je podle nich ve všem dokonalý.

Důvodem může být také to, že „tatínkova malá holčička“ se vzbouří a nepřivede si domů „prince“ ale „zloducha“. Tato situace má velmi složité, mnohdy žádné řešení. Buď se vzájemně začnou alespoň trochu respektovat, v horším případě zcela ignorovat a v nejhorším se po vašem partnerovi „vozí“ celý život. Tím se samozřejmě nejvíce trápíte vy, ostatní si jen stojí za svými postoji a neberou žádné ohledy. Lítáte mezi nimi jak „hadry na holi“ a nezavděčíte se nikomu.

Pochybní kamarádíčkové

Málo kdo z nás by si do svého domu přivedl někoho, kdo např. bere drogy nebo pochází ze sociálně slabé rodiny. Ale co uděláte ve chvíli, když si ho domů přivedou naše děti? Vyhodíte ho? Nebo počkáte až odejde a své ratolesti oznámíte, že to bylo naposledy, kdy byl u vás doma někdo takový?

Nemůžeme ale všechny sociálně slabší kamarády házet do jednoho pytle s jejich rodinou. Neznamená, že musí být stejní jako oni. Třeba chce ostatním ukázat, že se svou rodinou nemá kromě příjmení nic společného ale nikdo mu nedá příležitost. Geny se sice nezapřou, ale dají se potlačit. Pokud takového člověka situace v rodině štve určitě tak nebude chtít žít celý život. Ale bohužel, není to pravidlo a do nikoho nevidíme.

Silvestr „před“ a „po“

Před Silvestrem si člověk říká, jak je po předchozích zkušenostech moudřejší a prozíravější, co se alkoholu týče. Ovšem po hodování o svátcích vánočních, které nejspíš dopadly jinak, než bylo původně v plánu, je zřejmé, že pokud to stav a situace dovolují, dáme si do nosu.

Všechny ty punče, grogy, svařená vína jsou se zimou spojené, že si to nikdo neumí bez nich představit. A co teprve chlazené bublinky s jahodami o půlnoci, to je lahoda! A jak jsou zrádné! Zahřejí, chutnají a ta vůně, kdo by odolal dát si ještě a ještě…A už je to tady. Houpačka z poutě jako vyšitá.

Nejdůležitější je alkohol prokládat něčím nealkoholickým ve větším poměru. Čili sklenku alkoholu „rozředíme“ přinejmenším dvojnásobným množstvím vody. Rozdíl poznáme hned následující ráno. A spojíme-li to konzumací jídla a ještě lépe, pohybem, o Silvestru zejména tancem, máme určitě vyhráno.

Také je dobré si nějak lehce rozmyslet, co budeme pít. Jedno jediné pravidlo pro všechny platí vždy. A to je: nemíchat. A koukat na značku, kterou si dáme. Ono totiž krabicové je poznat celkem rychle, hlavně ráno.

A když už k té kocovině přeci jen dojde, určitě nesázejte na takzvané vyprošťováky či „osvědčené“ kafe s pepřem. Na každého působí něco jiného a tyto „vychytávky“ většinou pomáhají tomu, kdo si je sám vymyslel. Nejlepší je zásobit tělo neperlivou vodou, a pořádným vývarem. To pomáhá většině lidí.

Nevím a jsem zvědavá, zda bude letos téci proudem i tvrdé pití po všech těch kauzách a prohibici. Uvidíme. Doufám, že uvidíme všichni. Přeji všem, aby vkročení do Nového roku bylo co nejméně oslaveno s lavory u postelí a obklady na hlavách. Hezký vstup do nového roku 2013.

Sousedská nevraživost

Nedá se to s Vaším sousedem vydržet? Tak to je nás více.

Často se setkáváme s nesnesitelnými sousedy, kterým neustále něco vadí a překáží. Zcela jistě si dotyčný/á soused/ka, budou neustále stěžovat ostatním, ať již kvůli malichernostem, nepřiměřenému hluku vycházíjícího z Vašeho domu či bytu, nebo nato, že Vaše jablka či listí, padá přes plot na jejich pozemek a oni stále dokola musí uklízet.

Obzvláště příšerní jsou pak tací, kterým dělá ohromnou radost, jen tak pro nic za nic na někoho ječet, anonymně telefonovat nebo psát na úřady kvůli porušování té či oné vyhlášky a nařízení. Sedí přikrčeni za záclonami svého obydlí a bedlivě pozorují každý Váš pohyb. Hledají jakýkoliv podnět, jež jim napomůže v jejich ohavném jednání a pocitu škodolibosti vůči Vám. Někteří jsou dokonce schopni své stížnosti hnát až k soudu.

V dnešní době se stále častěji setkáváme s tím, že se jedná o členy rodiny (rodiče vs. děti a naopak), ale i o úplně cizí lidi, kterým se prostě „nelíbíte“. Zavládne teror, slídění, naschvály a podobné výjevy sousedské „lásky“.

Určitě jste se již setkaly s naschvály typu: popelnice postavená přímo ve výjezdu z garáže, pořízení si kohouta nebo většího plemena psů, kteří Vás s oblibou ruší velmi brzy po ránu hlasitými projevy své přirozené povahy. U psů se však nemusí jednat jen o brzké ranní hodiny, ale i o noční či celodenní rámus.

Jistě jste si možná povšimly, že sousedé nenápadně obcházejí okolo plotu a po očku pozorují, co se u Vás právě děje. I některé sousedské vztahy v panelových domech probíhají podobně. Stačí trocha rámusu či dupání a v mžiku poznáte, že sousedé bydlící ať už vedle Vás, nad Vámi, nebo pod Vámi jsou doma. Uslyšíte rány, které naznačují, že Vaše počínání se dotyčnému sousedovi rozhodně nelíbí. Buší do topení, do stropu či stěn, násadami od košťat či „francouzskou holí“.

V případech těchto komplikovaných vztahů je nejlepším řešením, pokusit se tolerovat navzájem, nedělat si naschvály, popřípadě zvolit kompromis, pro všechny strany vyhovující. A pokud smíru nelze tak snadno docílit, je tu zaručeně vyzkoušené a účinné řešení: Pořiďte si záclonu s velmi hustým vzorem, nejlépe tmavého vzoru závěsu, které důkladně zakryjí okna. Alespoň Vám sousedé neuvidí tzv. do kuchyně a v panelovém domě mějte papuče, ať zbytečně neprovokujete dotyčné sousedy, mající pocit, že se u Vás právě prohnalo stálo slonů.

Pevné nervy oběma stranám v kombinaci s tolerancí.

Jak vybrat tu pravou restauraci na výročí

Příležitostí k oslavám není nikdy dost a takové výročí svatby je na to naprosto ideální. Přitom na něj řada z nás v každodenním shonu často zapomíná, nebo ho odbude jen nějakou drobnou pozorností. Co takhle pro tentokrát zkusit něco originálnějšího a třeba zajít na sushi nebo si udělat nezapomenutelný večer v zážitkové restauraci?

Sushi je stále v kurzu

Proč se vypravit právě na sushi? Dobrým důvodem může být už jen to, že podobné jídlo si doma obvykle sami nepřipravíte. Při slavnostní večeři, kdy v ideálním případě nemusíte koukat na čas ani na korunu, můžete v klidu experimentovat a objevovat nové exotické chutě.

I když na výročí se určitě počítá s tím, že útrata v restauraci bude o něco větší, než když se jdete prostě jen někam najíst, není třeba se obávat, že by vás to finančně zruinovalo. I luxusní restaurace dnes nabízejí velmi zajímavé slevy na sushi i další speciality jako steaky či tatarské bifteky. Stačí včas navštívit například Slevomat a pořídit si voucher, který v den výročí pouze vytáhnete z kapsy.

Kde je to hezké a dělají tam dobré sushi

Podniků, které se specializují na sushi, je jen v Praze celá řada. Mezi nejvyhlášenější restaurace, které nabízejí nejen zaručeně čerstvé a vynikající pokrmy, ale také příjemnou intimní atmosféru, patří například Sushi Bar nebo Miyabi.

Pokud zatím nemáte se sushi zkušenosti, místní obsluha vám ochotně poradí a doporučí vhodné menu. Při výběru se odvaze samozřejmě meze nekladou, ale obecně se pro začátečníky nejvíce hodí tzv. maki sushi. Jedná se rýži nishiki ve sladkokyselém nálevu zabalenou v mořské řase spolu s nějakou další přísadou.

Skvěle se najíte a třeba přijde i kouzelník

Chcete-li sobě a partnerovi dopřát skutečně komplexní nevšední zážitek, vyzkoušejte některou z oblíbených zážitkových restaurací, kterých nejen v Praze stále přibývá. Pokud budete mít štěstí, můžete i tentokrát využít v restauracích slevy na základě voucherů ze slevových serverů. Akční nabídky se na internetu objevují poměrně často.

Kromě tematických podniků například ve středověkém duchu můžete navštívit i další restaurace nabízející speciální služby a maximální komfort od zaparkování auta přes přípravu jídla přímo u stolu až například po živou hudbu či kouzelnickou show. Záleží jen na vašem vkusu a fantazii.

Pes – nejlepší přítel člověka

Rozhodli jste se vybavit domácnost o nový přírůstek? Nevíte jaké plemeno pořídit a co všechno zahrnuje? Zde je pár rad, jak se na tuto situaci připravit.

Uvědomte si, kde psa chcete mít, jestli doma nebo na zahradě. Taky si ujasněte, jaký prostor mu můžete dát a jaký potřebuje. Není nejlepším nápadem tahat do paneláku či bytovky velkou dogu nebo německého ovčáka. Velkou roli zde také hrají peníze. Když chcete velkého výstavního psa, je dobré se připravit na to, že do něho budete muset vložit víc než do miniaturního psíka, který toho moc nesní a nepotřebuje žádnou zvláštní péči.

Bydlíte-li v paneláku či bytovce, je lepší pořídit si malé plemeno, které je nenáročné na prostor. Pro tuto variantu jsou vhodná plemena např. tato:

Yorkšírský teriérBoloňský pšík
Bišonek
Mopsík
Shi-tzu
Pudl
Knírač
King Charles Španěl

Paneláková plemena jsou dobrá z mnoha důvodů

Nepouští chlupy (většina)
Nenároční na čistotu
Rychle si zvykají na malé prostory
Nemají velké žaludky, takže toho moc nesežerou

Ale pozor, tato plemena se musí často vyčesávat, takže budete muset věnovat mnoho času péči o jejich srst. Některé vyčesávat nemusíte, ale u plemen, co pouští chlupy je to dobrý nápad. Časem byste měli chlupy všude.

Bydlíte-li v domě se zahradou a chcete si pořídit velkého hlídače, ujistěte se, že mu můžete nabídnout vše, co potřebuje. Vhodná plemena :

Rotvajler
Dobrman
Německý ovčák
Akita- inu
Alijašský kalamit
Sibiřský husky
Německá doga
Rhodénský ridgbek

Důvody proč si pořídit psy vhodné na zahradu

Vynikající hlídači
K přespání jim stačí obyčejná bouda
Nejsou nároční na čistotu
Nemusíte je tak často koupat a vyčesávat

Pozor ale, u těchto plemen budete muset mít pevnou ruku, když je nevycvičíte, některé plemena se mohou stát agresivními. Naopak, při správném výcviku se nemusíte ničeho bát. Do těchto plemen budete muset víc investovat a to převážně do žrádla. A i veterinář je dražší.

Jak dělat rozhodnutí rychleji a správně

Život lidský je plný nejrůznějších křižovatek, okamžiků, kdy se musíme pro něco rozhodnout. Vlastně neustále. Který jogurt koupit, jaký zvolit kroužek pro své dítě, do čeho investovat své peníze, koupit si něco hezkého či důležitého pro sebe, nebo snad radši potěšit někoho blízkého? A co studovat? Přijmout pozvání na schůzku? Komu dát za pravdu, když se doma hádají děti či kolegové v zaměstnání?

Některá rozhodnutí jsou poměrně neškodná, třeba nás chvíli zamrzí, když jogurt, který si zakoupíme nám příliš nechutná. Ale i v tom se dá najít nějaké plus, je to informace o tom, že toto tedy ne a příště můžeme volit jinak.

Některá další rozhodnutí vypadají neškodně, ale možná, že časem budeme vše vidět trošku jinak. Pokud se rozhodnu, že svůj podzimní splín a pocit nespokojenosti s momentální situací budu řešit kouskem čokolády, nejspíš se moc nestane. Ale pokud je moje nespokojenost dlouhodobá a snězených čokolád přibývá, nejspíš to brzy poznám, až si budu chtít obléknout kalhoty, které mi ještě nedávno skvěle sedly…

A opět stojím před dalším rozhodnutím – je pro mě důležitější rychle znovu zhubnout, nebo spíše najít a změnit ten důvod, proč jsem se svým životem dlouhodobě nespokojená? Nerozumím si s kolegyněmi v práci, nebo mě snad práce sama neuspokojuje, nebo mám pocit, že partnerský vztah, ve kterém žiji, mě neuspokojuje a spíše jen vyčerpává?

Jak se rozhodovat správně, jak nedělat zbytečně špatná rozhodnutí, kterých potom litujeme? Myslím si, že je důležité poznat sama sebe a být ráda i za ta špatná rozhodnutí, která nám o sobě samé také mnoho řeknou. Rozhodujete se příliš zbrkle, nebo si sama nevěříte a o pomoc při rozhodování žádáte své kamarádky, nebo předáváte rozhodnutí o důležitých věcech někomu jinému – rodičům, manželovi, nebo třeba kartářce? Ono je to pohodlnější, pak můžeme říci – oni mi poradili špatně. Ale nakonec jsem to jen já sama, kdo se rozhodne řídit se radši radami jiných, než svým vlastním rozumem. Nebo srdcem či intuicí.

Takže být vděčná i za ty chybné cesty, za špatná rozhodnutí, i když to někdy hodně bolí a jsou věci, které zpátky nevrátíme. Poznat sama sebe, umět se na svůj život podívat z nadhledu, někdy třeba i za pomoci někoho druhého, ať už je tím člověkem spolehlivá a upřímná kamarádka, psycholog nebo třeba astrolog. A mít se ráda – s vědomím, že vždycky jsem dělala to nejlepší, co jsem v dané chvíli uměla. Umět si odpustit, zvednout se ze země a jít zas dál. Vstříc dalšímu rozhodnutí.

Podzimní rovnodennost a znamení Vah

Slunce dnes – v sobotu vchází do znamení Vah a nastává podzimní rovnodennost. Co to je podzimní rovnodennost určitě víme všichni, nebo si to alespoň ze školy matně pamatujeme. Takže? Ano, je to okamžik, kdy je den stejně dlouhý jako noc, světla ubývá a noci přibývá a počínaje dnešním dnem začne noc a tma pomaloučku nabývat převahy.

Takže bychom se mohly začít bát, že vyhraje. Avšak my, poučeny ze školy a z knih a také ze svých bohatých životních zkušeností pointu již známe: noc nevyhraje! Po Vánocích začne opět světla pomaličku přibývat – což bereme jako samozřejmost, ale není to spíše zázrak?

Ale to bychom předbíhaly, tak daleko ještě nejsme. Jsme právě v okamžiku, kdy nastává podzimní rovnodennost, síly světla a tmy se vyrovnávají a Slunce vstupuje do znamení Vah. Určitě každý zná horoskopy, astrologické předpovědi ze stránek časopisů. Takže snad každého něco napadne, když se řekne Váhy (ne ty kuchyňské, ale ty astrologické). Se znamením Vah jsou spojovány vztahy, rovnováha v nich, co do vztahů dáváme a co si z nich berem, komunikace, láska.

Vztahy potřebujeme ke svému životu všichni a jsou dosti náročnou disciplínou. Vztah k rodičům, dětem, k přátelům, k milenci či k manželovi, k příbuzným, ke kolegům v práci, k sousedům…Vztahů je nepřeberné množství a jak se v tom lidském mraveništi vůbec dorozumět, chápat jeden druhého a dokonce mít rád, či milovat? Také vztah k sobě: mám se ráda, a co to znamená – mít se ráda? Pečuji o sebe nebo pečuji jen o ty kolem sebe a na sebe zapomínám? Nebo už nezbývají síly?

Rovnováha. Jak ji najít? Není to jednoduché – stejně jako u těch vah, kuchyňských, klasických. Když přidám na jednu misku vah, jazýček vah se okamžitě vychýlí. Tak a teď kolik přidat na druhou misku vah? Správně! Rovnováha není něčím, čeho bychom mohli dosáhnout jednou pro vždy. Lidé, ke kterým se vztahujeme a tím i naše vztahy se neustále mění. A tak neustále hledáme – kde přidat, kde ubrat.
Hledáme harmonii, to je také obsahem znamení Vah, harmonie v sobě, harmonie kolem sebe. Příjemné prostředí, uklizený byt a dobrý pocit uvnitř. Pocit, že je vše, jak má být. (Hm, neměla bych místo psaní tohoto článku jít radši uklízet, aby chaosem v bytě nemusely trpět moje vztahy?) Není to jednoduché. A tak nám na pomoc přichází příroda a její krása. Zbarvující se podzimní listy, červené plody šípků a modré trnky.

A což teprve, když se z mlhy vyloupne slunce a prozáří podzimní krajinu svými paprsky? Máte čas na poklidnou procházku v zářijové přírodě? Vnímat krásu okolo, nebo si s někým venku popovídat, třeba to půjde líp, než v bytě, kde na člověka někdy padají jen chmury. A pokud si z té podzimní procházky přineseme větvičku šípků či pár podzimně zbarvených listů přibude kousek té podzimní krásy i do vašeho bytu, kousek radosti a harmonie.

Krása a umění, je další oblastí, kterou si se znamením Vah spojujeme. Některé z vás si možná řeknou, já a umění? Na to já nemám vlohy. Ale uměním je i schopnost vkusně si zařídit byt, kde se pak budete cítit dobře, či se zajímavě obléknout. Což si zajít třeba do divadla, koupit si nový lak na nehty či novou rtěnku, nebo si zazpívat? Sama ve sprše, nebo třeba s dětmi, společně. Zkusit vzít do ruky pastelky a něco nakreslit? Třeba tu větvičku s červenými plody šípků přinesenou z procházky. Nebo si zatančit? Sama či s partnerem. Napsat básničku o podzimním splínu a ranní mlze. Nebo si přečíst pěknou knihu či zhlédnou třeba i romantický film.

Takže, ano, jdu na ten úklid, abych si pak mohla v klidu užít chvíle s rodinou i s podzimní procházkou. A vám přeji krásný čas ve znamení Vah.

Mánie a úchylky a sexuální odlišnosti

Mezi námi najdeme lidi všech barev, tvarů, povahových i vzhledových odlišností. Některé věci jsou v pořádku, některé již méně a ty další mohou sahat až za hranici zákona.

Mezi nejhnusnější sexuální deviace patří pedofílie. Úchylka postihuje většinou muže, které vzrušují pouze malé děti a často jim neváhají při uspokojování svých potřeb ublížit. Naštěstí je sex s nezletilými u nás i v mnoha vyspělých zemích trestný a tak se takto poškozených dětí u nás nalézá jen minimum.

Jsou zde i další odchylky od normálu. Známé 4 % menšiny jsou naopak naší společností tolerovány. Jelikož láska k bližnímu svému nikomu neubližuje a tak přecházíme páry stejného pohlaví se stejným úsměvem jako ty „normální“. Přitom je to jen pár let od toho, kdy byly uzákoněny sňatky párů stejného pohlaví.

Ženy to mají v tomto směru snadnější. Jsou i jakožto lesbičky velmi žádaným artiklem ve světě mužského sexu. Naopak muži gayové se takovéto oblibě netěší.

Úsměvnými fetiši, které dokáží rozproudit krev, jsou třeba i obyčejné dámské kalhotky, silonky či pěkný mužský zadek. Takový fetiš dokáže nevídané věci.

Jednou jsem se dívala na film „Šokující Asie“ a to co jsem zde viděla mě skutečně šokovalo. Ženy sprchující se ve sprše nebyly tak úplně pouze ženami. Dolní část těla spíše připomínala muže a to takového, který se za svoji chloubu vůbec nemusí stydět. Jak se to může stát? Příroda je nejen mocná čarodějka, ale i mimořádně nevyzpytatelná a často nás tím co vytvoří překvapí. Žena s penisem je toho důkazem.

Proto máte-li pocit, že nejste normální, tak v měřítku toho co byste mohly ve světě potkat či se s danou potřebou nebo vzhledem narodit jste stále ještě absolutně všední ženou.

Jak na fóbie

Většina z nás máme ve skrytu duše nějakou tu fóbii. Někteří jich mají dokonce více. Fóbie je strach z něčeho. Někdo má strach z pavouků, někdo má strach z hadů, myší a všech těchto nedokonalých zvířátek. Jistě všichni znáte strach z výšek, létání nebo naopak uzavřených prostorů.

Neméně příjemné jsou některé extravagantnější fóbie. Třeba strach z cizích lidí, bakterií… Takové pudové strachy nás mohou trošku potrápit ale dokáží úzkostlivého člověka natolik pohltit, že má strach vycházet z domu, či se stýkat s rodinou. V takovýchto případech je potřeba se svou fóbií již něco udělat a požádat o pomoc svého lékaře, který nám doporučí psychologickou pomoc abychom mohli žít plnohodnotný životem.

A co dělat v případech, kdy nás osud nemile překvapí a například uvízneme ve výtahu? Hlavně zachovat klid. Pomalu a klidně dýchat a snažit se neztratit hlavu a nepropadnout panice. Naštěstí jde skutečně pouze o strach v naší hlavě a tím, že se vynasnažíme zůstat klidní, tak se budeme cítit mnohem lépe než se dostaví odborná pomoc.

Na některé fóbie pomáhá, jestliže se rozhodneme čelit jim. Při strachu z hadů se hada dotknout a poznat, že nejde o hnusnou lepkavou zrůdu jak si v myšlenkách namlouváme, ale o docela přejemnou, na dotek zajímavou kůži.

Fóbie jsou a budou vždy součástí našich životů. Tak hlavu vzhůru a postavte se i vy vaším podvědomým strachům.

Koníčky pro ženy

Rodiče nás vedou k sportům, umění či hudbě ale co nás opravdu jednou bude bavit poznáme až s časem. Je mnoho žen které se věnují v dětství sportu a vydrží jim to dospělosti. Může jít o kontaktní sporty ,ale i pro čistě holčičí záležitosti jako je aerobic nebo tancování.

Úspěch a dobrá parta podpoří zábavnost naší aktivity a pro mnoho z nás se pak sport stane tím nejdůležitějším. Jsou mezi námi však i klidnější typy které dají přednost více ženským koníčkům. Například různé manuální činnosti jako je keramika, ruční práce či vaření.

Nejen že se tak příjemně uklidní,ale zároveň se tak naučí mnoho užitečností do domácnosti. Intelektuálně a umělecky nadané děti jsou často objeveni a vedeni k různým hudebním či dobročinným aktivitám při kterých si užijí slávy ale často i cestování. Některé koníčky stojí pár stovek jiné si mohou dopřát pouze ti majetnější z nás.

A co trochu netradiční zábavy. Každý se rád baví. Naše záliby s s věkem mění, stejně jako se mění naše priority. Někdy je potřeba nebát s trošku riskovat. Jsou totiž záležitosti které vyžadují více odvahy. Tyto koníčky jsou spíše provazovány muži,ale najdou se mezi námi i ženy které potřebují k životu trochu více vzrušení.

A co třeba rozpumpuje zaručeně krev – horolezectví ve vysokých horách, potápění, bungee jumping, či skákání padákem. Chce to však umět překonat sám sebe a ne každý toto vzrušení k životu touží mít.

Nakonec zjistíme že toho máme s rodiči hodně moc společného a skončili jsme u toho kde jste začali a nebo že na koníčky už nám zkrátka nezbývá čas což je docela škoda, protože dobrý koníček přináší člověku dlouhodobou radost a pocit naplnění.

Naplňuje vás práce?

Když vám bylo 15 a podávaly jste si přihlášku na střední školu najednou před vámi stála reálná otázka. Co vlastně budete v budoucnu dělat, čím se budete živit?

Už nešlo jen o plané dětské snění o tom že toužíte být letuškou, princeznou…, ale realita, neboť již přišel čas zvolit cestu po které se vydáte. Někdo měl již delší čas úplně jasno, někdo naopak věděl že ještě nepřišel čas se rozhodnout a tak zvolil všeobecné vzdělání – gympl.

Jsou povolání vhodná spíše pro ženy třeba zdravotní sestra – velmi smysluplné zaměstnání s poměrně snadno dosažitelným studiem. Toto platilo dříve. Dnes již je i pro zaměstnání sestřičky potřeba dokončit vysokou školu, absolvovat ve volném čase speciální vzdělávací semináře…

A bohužel plat ani náplň práce neodpovídá platu, který si donášíme domů. O uznání a společenském postavení sestřiček raději pomlčím. Podobně jsou však na tom učitelky. Pod tíhou velké zodpovědnosti a téměř žádných pravomocí či zastání denně vystavují svou kůži za nicotnou výplatu. A ty nervy s dospívajícími žáky a ukřivděnými rodiči…

Každá z nás chtěla být aspoň někdy letuškou. Jenže pro toto povolání musí mít člověk vlohy, pěkný vzhled a musí ovládat jazyky. Samozřejmě mu nesmí chybět možnost se přizpůsobit letovým plánům což je do budoucna složité, pokud máte rodinu. No pravdou je že letuškami se nás mnoho nestane.

A co bych si vybrala já? Já jsem zvolila podnikání. Dělat něco a být si zodpovědná za svůj výsledek je to co mě těší. Není to snadné, nemáte jistotu, dovolenou, ani vám nikdo nezaplatí nemocenskou. Měsíčně státu odvádíte téměř 4000kč + daně ze všeho co vyděláte. A přeci mě to přijde jako nejlepší krok v mém životě.

Některé z nás si sní o velké kariéře, jiné se raději uskromníme a věnujeme volné chvíle rodině. Na naší zemi je krásné že máme svobodu a možnost volby kterou můžeme změnit podle svého uvážení. A tak třeba svou vysněnou práci najít třeba ve čtyřiceti.

Chcete znát svou budoucnost?

Už od prvopočátku lidské existence jsme si kladly otázky jak se vyvine naše budoucnost.Zda budeme mít dost potravy a jak dlouho budeme žít, jestli se nám narodí chlapec či dívka, zda z bitvy odejdeme jako vítězové či poražení…… A tato zvědavost lidem zůstala do dnes.

Dříve i králové platívali nemalé částky astrologům, věstcům či dokonce byli ochotní se vydat do bažin či hor a známou vědmu nebo čarodějnici navštívili sami. A skutečností je že se v dávné minulosti našli lidé kteří se svými proroctvími proslavili dodnes a jejich jména zná snad úplně každý tudíž něco na tom přeci jenom určitě bylo a bude.

Někteří z těchto lidí měli takový respekt až i dokonce strach že se rozhodli na ně pořádat hony a nechali v době středověku krutě popravit tisíce nevinných duší ve jménu církve.

A jak je to nyní? Dneska už není obvyklé cestovat za čarodějnicí, věštkyní, kartářkou..nebo jak jí lidé nazývají do strašidelných pustých míst, ale většina jich žije poklidně mezi námi a sousedi ani často ani netuší o jejích schopnostech,vědomostech či intuici díky které dokáže pomocí karet, věštecké koule, kyvadla nebo čehokoliv jiného vidět do budoucnosti kohokoliv z nás.

Věříte nebo nevěříte jsou skutečně lidé kteří v sobě mají cosi co jim umožňuje dělat věci o kterých nemá obyčejný člověk ani páru. Mě osobně má zvědavost ohledně mé budoucnosti nakonec přinutila abych si karty vyložit nechala a to dokonce 2 krát. Velmi mě zajímalo kolik budu mít dětí a jestli to budou kluci , holky…

Poprvé se mi dostalo odpovědi(správné a to že jsem nyní těhotná a čekám kluka a že se narodí normální cestou..)A skutečně se vše vyplnilo. Podruhé jsem měla na jinou kartářku podobný dotaz a odpověděla mi že budu mít 2 kluky a holčičku…2 kluky mám , holčičku čekám. Nedalo mi to a objednala jsem si i astrologický výklad- také se paní velmi velmi trefila ohledně mé minulosti, povahy a dá se říci že i povahy našich dětí.

Takže předpovědi věštkyň ohledně tajemných výkladů mé budoucnosti jsou absolutně pravdivé což mě utvrdilo v tom že na tom věštění skutečně něco je. Já osobně se raději nechci dozvědět špatné věci které by mě mohly čekat,tudíž se neptám jak tohle skončí a nehledám problémy tam kde nejsou,ale ze zvědavosti nebo pokud bych skutečně nevěděla kudy kam tak bych opět služby kartářky využila.

Nejlépe je navštívit člověka kterého už znáte nebo někoho na doporučení jelikož ne každý kdo si říká věštkyně je skutečná věštkyně a ne jen zoufalec snažící se vám napovídat spoustu hrůz které se třeba někomu splní,ale určitě ne všechny.. Dobrá čarodějka vám pomůže najít tu správnou cestu a poradí nač si dát pozor což v potřebné chvíli může skutečně velmi pomoci.

Budu ráda když i vy připojíte své zkušenosti s návštěvou někoho, kdo viděl co bude zítra…

Jak se nepoddat pesimismu

Ráno co ráno se budíme nevyspalí a na krku nám visí více povinností než máme šanci do večera zvládnout skutečně vykonat. O to méně se nám chce opustit náš vyhřátý bezpečnýcheap canada goose jackets pelíšek a vydat se na pospas stresu, kritice a starostem, které nás budou bombardovat až do večera ze všech stran. Co nás 100% rozladí je už probuzení samotné – nepříjemný a vytrvalý zvuk budíku nám neomylně připomíná, že vše teprve začíná.

Nelákavá vidina chladného vlezlého počasí, které venku už několik týdnů vládne a nemilosrdně čeká na každého, kdo nemá jinou možnost a musí do práce je jen kapičkou v moři věcí, které nám dokáží pokazit sebemenší pocit radosti, že je Canada goose Discount před námi nový den. Nejhorší jsou rána, kdy není času nazbyt a my stíháme jen základní úkony v koupelně, oblékání a ve spěchucanada goose femme noir dobíháme autobus plný pokašlávajících a mačkajících se lidí. Naše mrzutost vrcholí a kdyby to jen trošku šlo, tak se vrátíme zpátky a týden nevystrčíme nos z domu.

Hned po ránu narazíme na stejně otráveného šéfa, který nám nezapomene nepříjemně sdělit, že včera s námi nebyl spokojený a mimoděk se zmíní, že dnes je potřeba zůstat déle. Do toho místo snídaně vyřídíme jeden dva nepřejemné telefonáty a přečteme si smsku od syna že mu už od rána není úplně dobře a učitelka ho posílá domů. Skutečně už nevíme co dříve a jak se v tomhle všem máme dokázat nezbláznit a zvládnout zařídit vše co od nás ostatní čekají. Zdá se vám to povědomé? Jakoby přímo z vašeho života? Přeci musí být způsob, jak mít život snesitelnější…

Několik rad pro lepší den

Nejlépe je začít hned večer. Místo dlouhého vysedávání u televize si pořad raději nahrajte a do postele ulehněte včas, abyste se ráno cítily odpočaté a svěží.
Protivného budíka vypněte a na buzení si pořiďte nového, buď s příjemným zvukem nebo rádiem, které vás probudí pěknou písničkou.
Vstávejte včas a to tak, abyste se v klidu stihly nejen obléci, ale dopřát si i pár minut u kávy a třeba kousku nějaké malé snídaně spolu s partnerem či dětmi.
Do práce si připravte něco k zakousnutí a pití. Dobrý čaj vždy příjemně zahřeje na těle i na duši.
Myslete pozitivně. Představte si co hezkého vás dnes čeká. Klidně to mohou být i drobnosti jako chutný oběd, koupě nové rtěnky nebo kafíčko s kamarádkou.
Těšte se na všechno hezké. Na jaro, které je za dveřmi, na návštěvu rodiny, na oslavu narozenin nebo třeba na dovolenou, kterou můžete začít plánovat ve volné chvíli.
Jezděte třeba o autobus dříve nebo později, ale vyhněte se nepříjemným tlačenicím.
V autobuse si cestu můžete zpříjemnit například poslechem hudby nebo čtením. Na myšlení na práci canada goose femme galerie lafayette a povinnosti bude času dost v práci.
V práci buďte milé, veselé. Kolegy i šéfa tak nakazíte dobrou náladou a příjemná atmosféra na pracovišti se vám vrátí rychleji než byste si myslely.
Dopředu si naplánujte, co kdy budete dělat podle priorit jednotlivých úkolů.
Nelelkujte hned od rána. Později odpoledne můžete čas využít třeba k vypití čaje. Lepší je mít práci hotovou dříve, než mít později pocit že nestíháte.
Na oběd si vždy vyhraďte čas. Jezte kvalitní a dobré jídlo, celou vyhrazenou půlhodinu.
Po odchodu v práci nechte i pracovní povinnosti na vašem pracovním stole, domů nepatří.
Užijete si hezké chvíle s dětmi a partnerem.
Dopřejete si denně dobrou společnou večeři, povídejte si.
Najděte si chvilku i samy pro sebe. Třeba si napusťte vanu s pěnou a přečtěte si časopis nebo si jděte zacvičit. Nezáleží na tom jak, ale hlavně nějak. I vy si potřebujte odpočinout.

Nejdůležitější je chtít být spokojená a v pohodě. V každém dni se najdou ty hezké ale i ty těžké chvíle. Jeden den je horší a druhý lepší. Záleží jen na nás co si zvolíme.

Jaké míváte dny vy? Mračíte se nebo máte spíše blíže k optimismu? Co vám pomáhá překonat nepříjemné chvíle a co vám udělá radost?

Jak opět nabrat sílu do života

Všechen ten stres, spěch a velké vytížení ze strany rodiny a práce toho na dnešní ženu nakládá neskutečně mnoho.Často se pak stane, že se cítíme naprosto vyčerpané, bez energie a chuti do čehokoliv.

Dochází tak k narušení partnerského života a s tím i k dalším a dalším problémům, které tlačíme před sebou jako obrovskou kouli dokud nepadneme vyčerpáním a koule nás celou nezavalí.

Mnoho žen proto nalezlo svá útočiště například v tzv. „Salonech krásy“, kam si chodí nejen popovídat ale i pod zručnými ručkami kadeřníků, kosmetiček a pedikérek získají zpět svoji ztracenou krásu, sebevědomí a pohodu.

Tato centra jsou často propojeny s nejrůznějšími nabídkami pohybových aktivit jako aerobic, aquaerobic, pillates nebo tanec zumba, kde se snadno zbavíte nejen stresu ale i přebytečných kilogramů.

Pokud si potřebujte skutečně pouze odpočinout, navštivte solnou jeskyni, saunu nebo si nechte udělat jednu z mnoha variant relaxačních masáží, po níž se budete cítit jako znovuzrozená. Odpočinkový večer můžete zakončit třeba někde v kavárně u šálku chutného kafíčka a malého zákusku.

Pro ty z vás, které jste skutečně vyčerpané, nervózní a víte že jeden večer vás nespasí, tak zřejmě potřebujete vyrazit na nějakou skutečně odpočinkovou dovolenou. Za týden až dva se zotavíte a zbavíte se všech vrásek na těle i duši.Vrátíte se nabité energií a snadno naleznete potřebná řešení k záchraně vztahu a potíží, které vám předtím nedaly spát.

Dnes není problém najít dovolenou kamkoliv, kdykoliv a mimo klasických dovolených najdete i spousty zájezdů určených speciálně pro ženy.

Zajímá vás esoterika, vaření, pobyt u moře doplněný o speciální meditační a rehabilitační večery? Všechno toto se pro vás nabízí. Nejlepší nabídky naleznete nejspíše po internetu a pak už je jen na vás zvolit si co by vyhovuje právě vám a vaší představě o dovolené. Zamluvíte, zaplatíte a jedete.

V případě že nechcete jet sama, tak se domluvte s kamarádkou a nebo pokud najdete hlídání pro děti – třeba v době kdy pojedou na tábor, můžete si jet odpočinout spolu. Mimo jiné je dnes možné podniknout spoustu zajímavých věcí i během několika dní s agenturami, které se specializují na zážitky na přání.

Je libo povečeřet na romantickém zámku, strávit několik dní na farmě či v lázních? Vyskočit s padákem? Zkusit se dá cokoliv nač máte chuť a dovolí vám vaše peněženka. Velkým hitem jsou i víkendové pobyty ve velkých Evropských městech. Nabízí se dnes již jen za pár tisíc a ještě tentýž večer se můžete procházet po tržišti v Istanbulu nebo pozorovat Paříž z Eiffelovky.

Nebojte se užít si svou dovolenou a odpočinek naplno. Nechte všechny ty krásné zážitky působit na vaši mysl . Energii a sílu z nich budete čerpat po celý těžký a dlouhý rok. Odpočívat a relaxovat potřebujeme úplně každá a krátký, stresem narušený spánek není vždy to, co nás dokáže připravit na každodenní zátěž. Proto neváhejte a nečekejte až bude pozdě a vy budete potřebovat něco mnohem více než jen dovolenou.

Jak relaxujete vy? Zvládáte každodenní stres v pohodě nebo máte také nervy napnuté jako strunky?

Partner má nebezpečné koníčky, no a co

Partner má nebezpečné koníčky, no a co?

Když vyraší první nové lístky, jaro je tady a všichni jakoby ožili. Lesy, louky jsou plné lidí na procházkách, děti vřískají na hřištích a po koutku potutelně pozorují spokojenou maminku, že konečně může sedět s kamarádkou na lavičce a povídat a ony tedy snáze uniknou jejich pozornosti, kluci vyjeli na kolech, vodaři odemkli vodu, slézat skály už taky půjde, motorkáři oprášili své stroje a vyjeli na první projížďky…

Všichni máme nějaký koníček, někdo aktivní, jiný pasivní. Jak jste se dostali ke svému koníčku vy? Díky rodičům, kamarádům, spolužákům, nebo snad nějakému svému vzoru?

Pokud to nejsou rodiče, rodina, často to bývají spolužáci ze střední, kamarádi z intru, ale taky přítel, přítelkyně. Pokud je záliba rodinná záležitost, budete o ní jistě vědět od útlého dětství. Co ale dělat, když se o koníčku vašeho kamaráda, nebo přítele dozvíte až časem, za několik měsíců, kdy si myslíte, že už o něm všechno víte?

My mluvíme o koníčku životu nebezpečném! Takže nejdřív asi budete vystrašení, překvapení, zaskočení, budete pátrat, zjišťovat věci kolem bezpečnosti… ale nakonec asi stejně neodoláte a necháte se zlákat k vyzkoušení něčeho, co neznáte, z čeho máte respekt.

Pokud vám bude příjemně, krásně, „ruka je v rukávu“ a nová „oběť“ je tady! Pokud ne, asi budete příteli, kamarádovi rozmlouvat další počínání, s kamarádem zálibu dělat nebudete, ale jak tohle vyřešit s přítelem? Přece nechcete, aby se mu něco stalo?! Může to dojít až k rozchodu… anebo připravíte svého milovaného o jeho milované… i když bude mít přece na oplátku vás! Hmm, je to dilema.

A teď máme nebezpečného koníčka i my!

Zůstaňme u první varianty. Koníček přítele, kamaráda se vám zamlouvá, pořídíte si tedy ne zrovna levnou výbavu, ale bez ní to nejde. Nemůžete donekonečna používat výbavu jeho maminky, případné tchýně! Chcete mít své, originální, vás prezentující ale hlavně vám na míru sednoucí, tedy bezpečné.

Jenže jak tohle oznámíte doma? Rodiče se o vás bojí i tak, když si myslí, že se vám nemůže při běžném chodu života nic stát, natož tak, až jim oznámíte, s kým jste se to dali do spolku. A jak zareagují na kamaráda, přítele? Nebudou ho zato nesnášet? Brát a vidět jej jako zdroj nebezpečí, toho, kdo vás přivedl na riskantní cestu?

V každém případě, nebude to snadné, ale ze své zkušenosti vím, že se to dá všechno zvládnout, naučit, přežít a hlavně užít! A mé milé mámě jsem tenkrát řekla, že pokud u toho zemřu, zemřu šťastná.

Nesuďme lidi podle toho, jaký koníček mají, co dělají, suďme je podle toho, jak ten nebezpečný koníček dělají. Jestli s ohledem na okolí a samozřejmě na svůj život, nebo arogantně a sobecky vůči všem!

Hýčkejte si své koníčky a dopřejte všem užívat si ty jejich lásky, ať už živé, hmotné, či nehmotné.

A co vy? Máte mezi známými nebo přímo vy samy nebezpečné koníčky? Jak je zvládáte a co na to vaše okolí?

Pro ženy, které touží po dítěti a rodině

Dříve či později i ty nejzapřísáhlejší z nás zatouží po tom moci si ve své náruči chovat a mazlit svoje vlastní robátko. Máte – li na ruce snubní prstýnek, zajištěný rodinný příjem a hodného partnera, není nic jednoduššího než se do plánování rodiny pustit.

Co si však počít, nenalezly jste-li doteď toho pravého a vašeho biologické hodiny neúprosně tikají? Všichni příhodní partneři jsou buď ženatí nebo naprosto zmizeli z vašeho okolí. A ti zástupci mužského pohlaví, kteří by zájem o párování měli, se vám nezačnou líbit ani v případě že byste zavřela všechny 4 pomyslné oči.

Jako nic v životě ani tento souboj s osudem nyní nesmíte vzdát. Kdo hledá najde. Nepotkáte ho dnes nebo zítra. Pokud ale budete pokoušet své štěstí a budete si věřit tak se ten pravý muž najde i pro vás.

Jak najít toho pravého muže

To je právě to. Všude a nikde. Chcete–li najít skutečného muže, se kterým byste měla zájem i jiný než jen prožít báječnou noc, nevynecháte žádnou šanci.

Schovaná doma na gauči s nosem v knížce toho svého prince nikdy nenajdete.

Choďte ven do společnosti, najděte si koníček, kde jsou muži i ženy minimálně ve vyváženém postavení.
Pokud sebe budete prohlašovat všude kolem sebe prohlašovat, že chcete mít děti co nejdříve, potom také příliš úspěchu nesklidíte. Vhodné uchazeče svým chováním nejspíše vystrašíte. Rodina a děti jsou samozřejmým pokračováním fungujícího vztahu, není však rozumné tento proces příliš uspěchat.
Seznamky – Ano, proč ne? Své štěstí můžete zkusit i zde. Nezapomeňte však na základní pravidla bezpečnosti a nepouštějte se s neznámým mužem na opuštěná místa, do cizího bytu a podobně.

Můžete ho potkat právě tady. Jen nebuďte naivní. Ne všichni „opuštění„ muži jsou skutečně tak opuštění jako se může ve virtuálním světě zdát. Ne všichni „krasavci“ jsou skutečně tak sexy jako na sdílené fotce. A ne všichni „romantici„ mají stejný názor na to jak dlouho trvá a vypadá romantický vztah.

Asi všechny chápeme co tím chci říci. Za hezkými slovy a zajímavým nickem se může skrývat úplně kdokoliv.

Dbejte o sebe. Pečujte s své tělo i duši. Máte čas, tak se nebojte ho část věnovat i sobě. Alespoň 2x krát týdně se věnujte věcem, které vám přináší radost, a harmonii vaší duše.

Dobrá psychická pohoda na vás bude vidět více než nabarvené vlasy a dobře naladění lidé jsou přímo magnetem pro ty ostaní.

Chcete přeci aby si vás všiml. :-)

Nejen úsměv váš protějšek na vás zaujme. Pro krásu a přitažlivost je potřeba udělat něco více. Kvalitní nalíčení, upravené vlasy a přiměřeně sladěné oblečení doplní vaši jedinečnou osobnost.
Neztrácejte čas – nezadaná atraktivní žena bude přitahovat společnost nejen žádoucích partnerů, ale i hromady polorozvedených zoufalců a psychicky nevyrovnaných jedinců, kteří mají buď fobii ze závazků nebo jsou k někomu přivázáni až příliš. Třeba ke své mamince se kterou i ve svých 40 letech bydlí.

Všichni tito muži se budou tvářit tak, že jedině oni jsou ta správná volba pro vás. Ale co s nimi – ženatými chronickými nevěrníky a mamánky? Tito partneři by nebyli vhodnými otci vašeho dítěte, takže pokud skutečně nejste tak zoufalá, rychle pryč.

Nemějte strach zkusit i věci, kterým se odjakživa vyhýbáte. Třeba právě zde se na vás konečně usměje štěstíčko.

Když už partnera konečně máte

Pokud bych mohla radit tak než se pustíte do miminka, zkuste spolu chvíli žít ve společné domácnosti. Vyřešte si v klidu bez nátlaku taková ta domácí pravidla, abyste viděli jak vám to spolu bude fungovat.
Domluvte si kdo co bude financovat a poznejte se blíže. Není od věci vědět jak se chová váš milý, když je pod tlakem nebo zda je skutečně takový jak se zdálo, když jste se potkali 2x krát týdně v restauraci na večeři při svíčkách.

Rozumíte-li si a oba se těšíte až se vaše rodinka rozroste…

Tak na co ještě čekat? Vždy tu bude nějaké kdyby a ALE, díky kterým by bylo lepší snažení přesunout o pár měsíců déle. Důležité je zdraví a také to, aby byly alespoň nějaké ty penízky na miminko, které i přestože je maličké, také něco stojí.

Miminko nepotřebuje hromadu krámů ani značkové předražené věci, ale počítejte, že bez základních potřeb se prostě neobejdete. Spoustu věciček se dá půjčit nebo sehnat levněji, šetřit si můžete začít hned. Později penízky jistě oceníte.

A co dále?

Prostě vysaďte prášky a s radostí do toho. Nezoufejte, jestliže se nevydaří hned první pokus. Takové štěstí má jen málokterá. Většina žen otěhotní do 6, maximálně 12 měsíců.

Tak už zbývá se jen těšit a užívat si chvilek, které máte s partnerem pouze pro sebe.

Hodně štěstí…

Líbil se Ti článek? Poděl se o něj s kamarádkou. Přidej si nás na Facebook.